Paperwork

Co se událo v poslední době?

Úspěšně jsem dokončil paperwork (tedy doufám). Za to jsem rád, jelikož mi to vzalo nespočet sil. Přeháním samozřejmě, ale pár hodin jsem u toho strávil. Paperwork v mém případě znamená čtyři dokumenty. První byl jednoduchý, vyplnit základní informace o mně(adresa,jméno apod.), jediného čeho jsem se trošku bál, byla přirážka 150$ za špatnou informaci… samozřejmě, že jsem ji tam udělal. Naštěstí vše v pořádku :) V druhém dokumentě byl takový dotazník, na některé otázky bylo fakt těžké odpovědět. A to si mám prý ještě počkat na vízum.

Třetí byl nejtěžší. Ani ne tak otázkama, ale zpracováním. Na začátku to je o mých koníčcích, co bych rád vyzkoušel v Americe a končí se dopisem pro moji budoucí host-family. Druhá část byla o mých rodičích a jejich názorech na mě, oni také museli psát dopis. V třetí části jsem si musel zajít za mým doktorem, poté následovala moje třídni učitelka a její doporučení, poté jsem zaběhl k panu řediteli, což byl pro mě docela zážitek. Musel jsem si od něj nechat podepsat papír, kde jsem měl přepsané vysvědčení za poslední tři roky(připadal jsem si docela trapně s tou dvojkou z výtvarky z prváku na gymplu :D). Poslední částí už byly jen podpisy rodičů, že můžu řídit kombajn apod. Možná si myslíte, že si vymýšlím, ale fakt to tam bylo!

Čtvrtý „dokument“ je SLEP test, který by měl ověřit vaší úroveň angličtiny.  Čekalo na mě asi 150 otázek, které byly rozděleny na poslech a čtení. Poslech byl určitě jednodušší, se čtením to byla větší „sranda“. Kdybych to shrnul, tak on celkově ten SLEP test není těžký, ale spíše je těžké vydržet koncentrovaný. Každopádně jsem moc moc moc rád, že jsem ho dělal, jelikož to patří celkově k těm všem přípravám exchange studentů. Během posledních dvou let jsem o tom četl pořád na blozích exchange studentů, kteří se chystali do USA nebo už tam byli, tudíž jsem rád, že mám tu možnost si to napsat na svůj blog také a žít si ten svůj americký sen.

Teď se všechny tyto dokumenty poslaly do Ameriky a hledá se mi moje nová rodinka :-) Už se nemůžu dočkat! To je pro dnešek vše. Doufám, že budu mít možnost co nejdřív napsat o něčem novém. A vlastně já na něco zapomněl…. 5.-7. května k nám do Tábora přijíždí na návštěvu delegace z Orindy v čele s Bobbie, což je paní, díky které mám vlastně možnost být půlroku v Americe. Moc se těším, až je všechny poznám.

Tak zas někdy příště

K.~

Okomentuj tento příspěvěk

Napiš první komentář!