Poslední měsíc

Bohužel vše pěkné jednou skončí, i ten můj půlrok v Americe se bohužel chýlí ke konci. Snažím se ty poslední dny užívat, jak jen to jde!

12443807_1091503914217234_789442709_o

Moji spolužáci na Miramonte

Začal bych tento příspěvěk asi malou zmínkou o Vánocích, jelikož jsem na to minule už neměl síly. Přišla mi zpráva, jestli poletím domů na Vánoce. Ne, nikam jsem neletěl, nejsem blázen. Slavil jsem je v Americe a bylo to úžasný. Ať už ta příjemná atmosféra nebo ty odlišnosti ve slavení, které u nás doma nemáme. Poprvé jsem slavil Vánoce 25. nebo vytahoval dárky z punčochy. Bylo to super. Co se týče dárků, tak to nechci nějak rozebírat. Přál jsem si dárky, které si budu pamatovat, a tak jsem dostal americké ponožky, hrneček, zarámovanou fotku z NY a také třeba kalendář San Francisca na rok 2016. Tam jsem vypátral, že mi pořád chybí jedno místo, kam se podívat, což musím napravit v tomto měsíci. A také jsem dostal stodolarovou poukázku na letenky, jelikož jsem se svěřil své host rodině, že bych rád někam vycestoval, než odjedu.

12436152_1080416118659347_948531863_n

Ta poukázka mě popostrčila, abych začal plánovat svoje výlety. Jelikož mi zbyly ještě nějaké ty peníze a letenky tady stojí několikrát méně, než kdybych se chtěl v budoucnu podívat do těch míst z Česka, tak jsme se během pár dní dohodli, že se poletím podívat na pár dní do Las Vegas za maminkou Markii. Letenky tam a zpět jsem koupil za neuvěřitelných 87$!! Během těch pár dní bych si chtěl ještě objednat denní výlet ke Grand Canyonu, snad mi to vyjde. Další cestování bude hned týden poté, tentokrát se podívám do San Diega. Za to mohu být vděčný Bobbie, ta totiž už tradičně bere skoro každého studenta z Tábora na konci jejich pobytu. Slíbila mi, že se podívám do Disneylandu nebo že se naučím surfovat. Zní to pěkně, viďte? To ona ale ještě netuší, že mám panický strach ze žraloků. Holt jsem se v dětství moc koukal na film Čelisti… Poté ještě mám naplánovaný další výlet, který se mi ale nechce prozradit. Určitě se to ale v budoucnu dozvíte.

Po Vánocích se udála taková kuriózní věc. Uspořádal jsem skype mezi mou rodinou v Česku a mou rodinou zde. Bylo to zajímavé. Můj táta umí anglicky pár slov, moje mamka je na tom podstatně lépe. Začala se intenzivně učit od té doby, co se dozvěděla, že sem jedu, ale pořád to ještě není ono. A tak mě to postavilo do pozice překladatele. Myslím, že jsem to zvládl dobře. Hlavní bylo, že jsme nějak prolomili jazykovou bariéru a poznali se navzájem. Proč? Protože nás moje americká rodina navštíví během léta. Nemohu se dočkat!

Škola

Čas ve škole se mi bohužel krátí. tento týden bude můj poslední. Miramonte jsem si stihl za těch pár měsíců oblíbit až tak, že bych tam nejradši ještě nějaký ten týden zůstal. Můj poslední týden už bude takový symbolický. Tento týden je věnován winter finals, což jsou dvouhodinové zkoušky z každého předmětu. Není to jako u nás, že se píšou čtvrtletní zkoušky, tady se testují studenti z celého půlroku. Ani nevím, co mi vyhovuje více. Pro mě tento týden je takový symbolický, protože mi na gymnáziu žádné předměty neuznají, a tak ty známky, co tady dostanu vlastně nic neznamenají. Což je škoda, jelikož mám B jenom z angličtiny.

V poslední normální den jsem se vyfotil se všemi spolužáky. A když mám teda fotku s každou mou třídou, tak bych vám je rád naposledy shrnul.

English 4

English 4 byl předmět se kterým jsem bojoval nejvíce. Není také divu, učil jsem se angličtinu s Američanama. Paní učitelka tomu vůbec nepomáhala. Strávila rok jako výměnný student v Berlíně, a tak ví, jak se takový výměnný student cítí. Neulehčila mi vůbec nic, což mi hlavně ze začátku trochu vadilo. Odmítala mi třeba sdělit synonymum slovíček v testu. On se ten test potom píše opravdu těžce, když tomu nerozumíte :-)

Po pár týdnech jsem si uvědomil, že mi tímto paní učitelka vlastně pomáhá. Začal jsem se na tento předmět učit nejvíce, každý den tomu obětoval několik desítek minut. Ty každodenní úkoly a slohy nebyly zábavné, ale mé angličtině rozhodně pomohly. Tento předmět se stal na konci jedním z mých nejoblíbenějších a to hlavně díky tomu skvělému kolektivu lidí. No, podívejte se sami.

12557054_1091503947550564_1431215413_o

US History

US History byl předmět, který jsem si vzal, abych věděl o Americe více. Účel to splnilo. Pan učitel Mr.McAdam je neskutečný „sympaťák“, který dokázal zpříjemnit i to nepříjemné učení desítek stránek učebnice. Každou situaci jsme probírali velice zblízka, pan učitel dbal na názory studentů. Měli jsme také nespočet projektů, díky kterým jsem se sblížil se svými spolužáky, jak ostatně můžete vidět na společném fotu.

12562856_1091503957550563_1923607616_o

Law and Society

Říkám to pořád. Law and Society je nejlepší předmět, který jsem kdy měl. Ze začátku to vypadalo na přesný opak. Mr.Rose první den nahodil falešný ruský akcent, aby zastrašil všechny nové studenty. To ale netušil, že ve třídě má kluka z Česka, který mu ten ruský akcent totálně „baští“. První hodinu jsem nerozuměl ani slovo, a tak jsem už málem šel vyměnit tento předmět za mou školní poradkyní. Cestou mi ale problesklo pár těch témat, které bysme se měli učit v prvním semestru. Všechny ty témata byly zajímavé, a tak jsem si řikal, že by byla škoda se tak lehce vzdát a vyměnit si tento předmět za lehčí.

První úkoly byly peklo. Hned první týden jsem zjistil, že angličtina se kterou se normálně dorozumím, mi vůbec s tou školní angličtinou nepomůže. Naštěstí Mr.Rose je zářným příkladem skvělého učitele, a tak mi navrhl, že za ním mohu kdykoliv přijít a on mi to vysvětlí. Když se nad tím tak zpětně ohlížím, tak se sám sobě směji. Má první otázka byla:“A co to jsou ty ‚amendments‘, Mr.Rose?“ (Amendments tvoří Bill of Rights). V podstatě každé dítě v Americe to ví. Zrovna tento týden jsme se s panem učitelem tomuto zasmáli a domlouvali společný skype v budoucnu. Opravdu jsem si s ním vytvořil dobrý vztah. Dobré vztahy jsem měl i se svými spolužáky, kteří ocenili, že mají studenta z Evropy. Takže lidi z Law and Society, děkuji vám za skvělý půlrok, protože jste byli rozhodně velikou součástí.

12186090_1091503940883898_1327464159_o

Sports Medicine

Tento předmět jsem si vzal z jediného důvodu. Každý předchozí student z Tábora, který studoval na Miramonte, mi ho doporučoval. Musím se přiznat, biologie není můj nejoblíbenější předmět, a tak jsem se na tento předmět ani nějak zvlášť netěšil. Hned první den školy jsem poznal Johna, učitele, který je další neskutečný „sympaťák“. Jeho hodiny mě bavily, ať už to bylo díky němu nebo díky tomu skvělému kolektivu lidí. Měli jsme takovou rodinnou atmosféru, kterou jsem mohl pocítit vždy, když jsem šel vypomáhat na zápasy Mats. John mi také vypomohl po každém fotbalovém zápase, když mě něco bolelo. Když se mě příští student, který vyhraje tuto fantastickou soutěž, zeptá, co si má vybrat za předměty, tak Sports Med mezi nima chybět rozhodně nebude. #SportsMedFamily

 

Journalism

Journalism byl předmět, který jsem si vybral z nouze. Nakonec to dopadlo dobře, až velice dobře. Stal se z toho předmět, který byl velice pohodový, ale také občas náročný. Já nevím, jak jsem to udělal, ale s každým učitelem na Miramonte jsem vycházel skvěle, Mr.Gousios nebyla výjimka. Usměvavá paní učitelka, která mi kdykoliv se vším pomohla. Za celý půlrok jsem sepsal mnoho článků, za které bych se nestydil ani v češtině. Někdy to bylo trápení, ale z valné většiny to bylo radostné psaní. Třeba až dopíšu tento článek na blog, tak se pustím do dalšího, tentokrát o zahraničních studentech na Miramonte :)

12571154_1091503920883900_659916070_n

Spanish 1

Španělština, to bylo pro mě velké tabu. Do mého příjezdu do Ameriky jsem neuměl ani jediné slovíčko. Sám sobě se teď divím, jak bláznivý jsem byl, když jsem si vybral učit se španělsky v angličtině. Ale jsem za to rád. Ze začátku to pro mě bylo velice těžké, každý ve třídě se už v minulosti věnoval španělštině, a tak jsem je musel dohnat. Trvalo to pár týdnů, ale stalo se tak. Také ze začátku bylo úsměvné, když seňora vysvětlovala španělské učivo v angličtině a já ji nerozuměl. V ten moment se musíte jen tak hloupě smát sám sobě a doufat v lepší časy.

Když je řeč o seňoře. Mrs.Audelo-Sharp je mladá učitelka, pocházející z Mexika, žíjící v San Franciscu. Neskutečně milá, někdy ale až otravně přísná, tak bych ji krátce popsal. Já jsem z ní byl nadšený, chodil na její hodiny rád. Byla můj taneční partner, když jsme se učili salsu. A když si vás paní učitelka vybere za tanečního partnera, tak tam nějaké to pouto už musí být. Na můj poslední normální den mi přinesla dort a ještě jeden dort, který jsme snědli během hodiny. Neskutečně milé gesto.

12539974_1091503927550566_1947317153_n


 

Fotbal

Jelikož ve škole končím příští týden, tak bohužel končím i s fotbalem. Na jednu stranu mě to mrzí, ale na druhou stranu budu mít zase více času na věci okolo.

Se středoškolským fotbalem jsem začal někdy v listopadu. Rychle jsem se stal jedním z pilířů týmu, a tak mě ten odchod mrzí o to víc. Trénoval jsem po dobu tří měsíců každý den dvě a více hodin, dvakrát týdně zápasy. Ten fotbal je opravdu na jinačí úrovni. Nevím, jestli na lepší nebo horší. Má to prostě něco do sebe. Spoluhráče vídám každý den ve škole, každý den s nimi mám trénink, občas míváme i večeře a FIFA turnaj. To se ten kolektiv potom stmelí opravdu rychle.

První zápasy byly zajímavé. Můj první americký zápas jsem hrál proti týmu plným Mexičanů, kteří mě tak pokopali, že jsem měl chuť skoncovat s hraním fotbalu. Dalšími zápasy se to zlepšilo. Zjistil jsem, že na tým plný Mexičanů už nenarazím, tak jsem byl nesmírně šťastný. Začala liga a my první tři zápasy remizovali, zůstali jsme za očekáváním. Museli jsme si to pěkně po americku vyříkat a změnit přístup. To nám pomohlo a během posledních třech zápasů jsme dva vyhráli a třetí remizovali. Jeden zápas proti týmu, tentokrát plných Asiatů, jsme vyhráli 3:0 (1 gól, 1 asistence). Další zápas jsme hráli proti našemu druhému největšímu rivalovi, Acalanes High School. Školu, kterou jsme neporazili po dobu čtyř let. Byl čas to změnit. Tento zápas se dokonce vysílal živě, a tak jsem poslal odkaz mým rodičům, kteří vstali ve tři ráno, aby mě mohli vidět. Moji rodiče nebyli jediní, kdo sledoval tento zápas. Přišla se na mě podívat Bobbie, Merilly, Dave, Slávka a Jan. Z tribun se ozývalo české „Do toho, do toho!“, což rozhodilo všechny mé spoluhráče. Po čase se dokonce ozvalo:“Tábor, Tábor!“.  Během poločasové přestávky se mě všichni ptali: „Co to je za lidi?“. Já jen nechápavě a pyšně kroutil hlavou, co to mám za skvělé fanoušky. Musím přiznat, že zápas to byl opravdu pěkný a ještě s krásným koncem pro nás. Vyhráli jsme 2:1. Hned další den jsme hráli zápas proti týmu z odlišné divize. Tato škola patří ve fotbale mezi top 10 škol v Kalifornii. Nesmírně nabitý tým, který si myslel, že nás lehce porazí. Omyl. Málem jsme je porazili my. V desáté minutě jsem vstřelil gól, který nám dodal vítr do plachet. Takhle hrát jsem nás ještě neviděl. Bohužel nás srazila laciná branka, a tak jsme s nimi „jenom“ remizovali 1:1. Pro nás to je ale obrovské vítězství a přídavek sebědomí do dalšího zápasu proti Campo, který je náš největší rival. Zápas proti Campo bude také můj poslední zápas. Jak symbolické.

Foto s pár spoluhráči. Jeden z mých dobrých kamarádů, Benjamin, (kluk v modrém) zrovna ten den odlétal domů do Chile.

Volný čas

Když jsem se minule zmiňoval o lyžování ve Squaw Valley, tak jsem věděl, že jsem tam nebyl naposledy. Od posledního příspěvku jsem Squaw navštívil ještě dvakrát. Moje host rodina lyžování prostě miluje, a tak využije každou příležitost si zalyžovat. Mně to vůbec nevadí, spíše naopak. Squaw je krásný resort, ale přece jen je to jinačí, než jsem zvyklý. Lidé zde třeba vůbec nepoužívají tu ochranou zábranu, která je na každém vleku. Vůbec. A to lyžování je také jinačí. Není zde žádná sněžná rolba, musíte si svoji cestu prostě najít. V mém případě to skončilo opravdu zábavně. Tak si tak jedu se svým snowboardem mezi stromama a zabočím doprava. Po chvilce rychle zabrzdím. Zabrždění, které mi ušetřilo několika metrový skok. Zabrzdil jsem totiž na okraji sedmimetrového útesu.

Squaw je ale jinak super. Jestli někdy budete v zimě v Kalifornii a budete si chtít zalyžovat, tak jeďte rozhodně tam. Američané tomu říkají Americké Alpy. Na fotkách přikládám, jak to tam tak obvykle vypadá. Ve Squaw bohužel není úplně nejlepší výhled na Lake Tahoe. Pro ten výhled bysme se museli přesunout do jiných resortů, ale to moje host rodina ani nechtěla slyšet, jelikož Squaw je prostě nejlepší. Jedna zajímavá věc na Squaw by mohla zajímat i vás. To, že se zde v roce 1960 konala zimní olympiáda už víte z minula. Já jsem si tak jednou vkročil do jedné restaurace a vidím tam fotku hokejistů ČSR proti Američanům. Přišlo mi to tak pěkné a fascinující, že se o to s vámi musím podělit. Všimněte si, že nemají žádné helmy.

Já bych tento příspěvek asi už ukončil. Za těch pár dní se toho tolik neudálo. Teda vlastně ano. Šel jsem totiž s mou host rodinou na večeři s Bobbie, Merilly, Buddym a Holly. Večeře to nebyla jen tak ledajaká. Šli jsme totiž do české restaurace! Tam jsem si popovídal s českým majitelem a když jsem se tak s ním bavil, tak se moje společnost, Američani, shodli na tom, že čeština je prostě sexy.

V budoucnu se ozvu asi ještě tak třikrát. Mnohokrát děkuji všem, kdo mě čtou. Ať už pravidelně či nepravidelně. Kdyby vás cokoliv zajímalo, tak se nebojte použít komentáře dole pod příspěvkem, rád na vše odpovím.

Mějte se a přeji opožděně jen to nejlepší do roku 2016

K.

Okomentuj tento příspěvěk

4 Komentáře on "Poslední měsíc"


Návštěvník
...
5 roky 4 měsíce před

Tak si pořádně ten měsíc doužij 😉 zasloužíš si to :)

Návštěvník
Emília Baloghová
5 roky 4 měsíce před

Zdraví rodina Baloghová z Olče, tešíme sa spolu s tebou!