Berkeley, fotbalový trénink

Tak tenhle den se opravdu povedl. San Francisco jsem sice nenavštívil, ale to vůbec nevadí.

V minulém příspěvku jsem psal, že jedeme navštívit San Francisco na kole. Je to tak z poloviny pravda, jelikož jsme jeli na kole, ale ne do San Francisca. BART měl nějaké potíže a trvalo by to prý třeba hodinu tam dojet, tak jsme se společně domluvili, že se půjdeme podívat do Berkeley. Berkeley určitě všichni znáte, nachází se zde ta slavná univerzita. Projížděli jsme městem na kole a bylo to opravdu skvělý. Sluníčko svítilo, my jeli skoro prázdnými ulicemi a užívali si to. Jen jsem si myslel, že to bude samá rovina a to byl špatný odhad.

  • Já, Will a Christian

U brány, kde jsme se fotili, mě zastavil takový postarší pán, jelikož je zaujalo mé tričko s nápisem „Czech Republic“. Ihned se ptali, jestli jsem opravdu odtud a že Praha je skvělá atd. Zaujala mě jejich pozitivita a otevřenost. Popovídali jsme si o Berkeley, studiu v Česku a hromadě dalších věcech. Zajímavé bylo, že ona je z Mexika a on z Itálie a potkali se zrovna zde v Berkeley.

Každopádně jsme měli hlad, tak jsme zastavili v restauraci Jupiter. Seděli jsme hned u oken, jelikož jsme si zapomněli doma zámky na kola. Oni jsou stejnak tak ošklivý a malý, že by je nikdo neukradl, ale nikdy nevíte. Já s Willem jsme si objednali pizzu a Christian si dal nějaký burger. Další zajímavá věc – číšník byl prostě rád, že někdo přišel a bavil se s náma úplně o všem, občas prohodil i pár vtípků. Tady vidím obrovský rozdíl oproti Česku.

Konverzace u oběda zamířila na Willovu budoucnost . On chce být co nejdál od domova, ale já mu poradil, ať zůstane v Kalifornii, že neví, jak skvělý to tu je. Moc se na to netvářil, že chce poznat jiné části Ameriky. Jídlo bylo skvělý, ale měli jsme ho až moc. Zapomněli jsme, že od BARTu jsme jeli povětšinou z kopce, tudíž nás teď čekal opak. Nic příjemnýho. Moje host rodina žije úplně v kopci a tudíž jsme už museli posledních sto metrů kolo vést, jelikož jsme se báli o naše síly na večerní fotbalový trénink.

A fotbalový trénink? Prostě úžasný! Na úvod bych chtěl jen říct, že jsme jeli asi půl hodiny celá rodina do jednoho městečka, kde trénuje tzv. Heritage club. Trénink začínal v 19:00 a já byl docela natěšený. Jsou prý 23. v Kalifornii, což není vůbec špatné.

Will mě představil trenérovi, klukům a mohli jsme začít. Dvě velký kola kolem hřiště na rozběhání. Ti kluci to berou fakt vážně. Běhají, jako kdyby to byl závod. Každopádně jsem se po dvou kolech zastavili a přišel druhý trenér, který nám předcvičoval a po každém cviku znělo hlasité „switch!“ Poté jsme se rozdělili do dvojic a asi čtyřicet minut dělali cvičení na techniku. Moc se mi to líbilo. Jelikož toto je první trénink po dovolené, tak jsme do konce tréninku hráli fotbal a kondici budeme dělat, až přijde dalších 15 lidí. Hráli jsme jednoduchou hru, že musíme nejdřív udělat pět přihrávek a až potom můžeme vystřelit. Jak řekl trenér: „Score means shit if you can’t pass“. V Táboře by nám to trvalo chvíli, zde to byl občas i trochu problém. Kdybych měl tedy porovnat fotbal v Táboře a zde, tak Tábor vyhrává technikou, ale kondice a přístup je zde úplně jinde. Po chvilce se mi podařilo dát gól a od všech kluků jsem slyšel hlasité povzbuzení, to se mi opravdu líbí – tenhle pozitivní přístup. Všichni hrajou na 100% a všichni chtějí vyhrát. Nevím, jak vám to ještě lépe vysvětlit, ale je to tu super. Joe mi řekl, že tam nemusím chodit, že si klidně můžu dělat, co chci, abych doma v ČR nevyprávěl, že mě do něčeho nutili 😀 . Tak jsem ho ujistil, že jsem rád, že můžu něco dělat a nesedět doma.

Náš tým jednoznačně vyhrál, já se podílel na všech gólech, tak jsem byl spokojený. Willovi jsem nahrál na tři, přece mezilidské vztahy jsou nejdůležitější. Andrewa , kluka z Ruska, jsem se zeptal, kdy bude konec. On mi jednoduše odpověděl: „Až neuvidíme na míč“. Trénink skončil okolo 20:45 a trenér měl ještě krátký proslov. Také vyhlásil čtyři nejlepší hráče tréninku, kteří se mu líbili. Jooo, dostal jsem se mezi ně. Kouče přístup se mi hrozně líbí. Motivuje, kluky posouvá a učí je pozitivitě. Už se těším na další trénink.

Christian, Joe a Markia si během našeho tréninku došli na večeři a nám koupili toasty a okurkový salát. Večer jsme se ještě podívali na film a kolem půl jedenácté šli spát.

Plán na dnešek je ukázat mi San Francisco. Nezní to vůbec špatně a doufám, že se to konečně povede :)

Na konec jsem si pro vás připravil video z mého cestování do San Francisca. Nečekejte nic převratného, stříhal jsem to cca 15 minut.

K.

 

Okomentuj tento příspěvěk

Napiš první komentář!