10.2.2015

10.2.2015 je pro mě důležitý datum, i tohoto blogu, jelikož ten den to vše odstartovalo. Kolem 13:00 mi přišel email od prezidenta Orinda klubu Tábor, Michala Vaška, ve kterém oznamuje, že 12. vítězem soutěže o půlroční pobyt v Orindě se stává……Karel Balogh (ano, to je moje jméno). Náhradníkem se stal můj dobrý kamarád Dan.Vyhlášení

„Vůbec to se mnou nehlo, byl jsem trošku štastnej“. Přemýšlel jsem, že to tak napíšu, ale abych se ubránil nechápavcům ironie, tak ten vtip radši takhle zdlouhavě vysvětlím. Zpátky k té skvělé zprávě, byl jsem z toho úplně mimo a pořád tak trošku jsem. Hlavou mi během pár sekund proběhlo asi milion věcí a nevěděl jsem, na co myslet dřív. Prvních pět minut jsem samozřejmě pobíhal po domě a jásal, tančil s naším psem a až poté jsem se odhodlal zavolat mým nejbližším. Po chvíli jsem musel odejít na fotbalový trénink, samozřejmě jsem byl vysmátý od ucha k uchu. Cestou jsem si vyměnil pár zpráv s bývalými výherci této soutěže, kteří mi hned gratulovali a sdíleli se mnou mé nadšení. Fotbalový trénink byla jedna velká tragédie ode mě, ale to mi ani tolik nevadilo, jelikož jsem byl maličko rozptýlen a nikdo kolem mě to nechápal.  Večer jsme si sedli s rodiči do obýváku, dali si zmrzlinu a probírali vše možné. Skončili jsme kolem půlnoci a já usnul asi ve 4 ráno.

Tímto bych chtěl tak nějak zahájit nepravidelnou smršť článků o všem možným, snad se u toho nebudete nudit. Příště bych chtěl napsat o mém prvním setkání s Markem Fenclem (poslední student, co byl v Orindě) a o mých otázkách, které mě první týden napadaly.

Mějte se.

K. ~

Okomentuj tento příspěvěk

Napiš první komentář!